lekce 6: zájmena
Zájmena
Už máte pravděpodobně dost dlouhých vět a šaškáren se slovnímy druhy. Zpomalme trochu a podívejme se na ukazování:
tohle, tamto
ni li soweli.
Tohle je zvíře.
ni li kasi.
Tohle je rostlina.
ni li moku suwi.
Tohle je sladké jídlo.
ni li suli.
Tohle je důležité.
ni li pona wawa.
Tohle je úžasně dobré.
Tohle jsou naše první věty bez předmětu, takže v nich není žádné e!
Možná se ptáte: li sice značí sloveso, ale kde je to sloveso? V češtině je tím slovesem ‘být’. V toki poně ale žádné sloveso ‘být’ není. Místo toho slova, která plní roli slovesa, automaticky zahrnují ‘být’ v jejich významu: soweli ‘být zvíře’, suli ‘být důležitý’.
Když už známe jedno zájmeno, podívejme se na nějaká další:
já, my; můj, náš
ty, vy; tvůj, váš
on, ona, ono, oni, ony, ona; jeho, její, jejich
Procvičme si používání mi, sina, ona a ni ve větách:
kasi ni li suli.
Tahle rostlina je velká.
sona sina li wawa.
Tvé znalosti jsou úžasné.
pipi ni li pipi mi.
Tento hmyz je můj hmyz.
waso sina li lukin e mi.
Tvůj pták mě vidí.
waso li moku e pipi ni.
Pták jí tohoto brouka.
soweli mi li moku e kasi ona.
Moje zvíře jí svojí rostlinu.
Věty tohoto typu by vám měly být povědomé! Ve většině pozicí se zájmena chovají stejně jako normální podstatná a přídavná jména. Jenže když je podmět věy mi nebo sina, stane se něco zvláštního:
mi wawa.
Jsem silný.
sina lukin e moku.
Vidíš jídlo.
mi sona e kasi suli.
Znám velkou rostlinu.
sina sona e suli kasi.
Znáš velikost rostliny.
Toki pona má speciální pravidlo: když je podmětem věty mi nebo sina, vynecháme li, které by normálně následovalo po podmětu. To proto, že věty začínající slovem mi nebo sina jsou extrémně běžné!