lekce 12: prosby
Prosby
V toki poně věty začnající na li jsou věty oznamovací. Občas ale místo oznamování faktů chceme o něco požádat. Prosbami říkáme ostatním, co chceme, aby se stalo. V prosbě místo li používáme o:
o
začátek prosby, rozkazu, instrukce, přání
začátek prosby, rozkazu, instrukce, přání
ilo li sitelen e pipi.
Telefon ukazuje brouka.
ilo li sitelen e pipi.
Telefon ukazuje brouka.
ilo o sitelen e soweli!
Telefone, ukaž mi kočku!
ilo o sitelen e soweli!
Telefone, ukaž mi kočku!
Podívejme se na pár dalších rozkazů:
jan o lukin e lipu pona!
Lidé, prosíme, přečtěte si dobrý papír!
jan o lukin e lipu pona!
Lidé, prosíme, přečtěte si dobrý papír!
soweli mi o moku pona!
Kočko, najez se prosím dobře!
soweli mi o moku pona!
Kočko, najez se prosím dobře!
jan lili sina o kama wawa!
Ať se tvé dítě stane silným!
jan lili sina o kama wawa!
Ať se tvé dítě stane silným!
pona o tawa sina!
Nechť jde dobrota k tobě! (Budiž vám požehnáno!)
pona o tawa sina!
Nechť jde dobrota k tobě! (Budiž vám požehnáno!)
Možná jste si všiml*a, že některé z těchto vět se dají pěkně rozdělit na dvě části:
- Oslovení jako 5. pádem (před o)
- samotná žádost (po o)
Můžeme je použít zvlášť:
jan Ema o pini e lupa tomo!
Emo, zavři dveře prosím!
jan Ema o pini e lupa tomo!
Emo, zavři dveře prosím!
jan Ema o!
Emo!
jan Ema o!
Emo!
o pini e lupa tomo!
Zavři dveře prosím!
o pini e lupa tomo!
Zavři dveře prosím!