lekce 20: čas
Promluvme si o čase! Možná jste si všiml*a, že věty překládám nekonzistentně: někdy mluví o přítomnosti, někdy o minulosti, někdy o budoucnosti. To proto, že věty v toki poně samy o sobě nesdělují žádné informace o čase, takže může být jakýkoliv! Ale samozřejmě se můžeme rozhodnout být specifičtější pomocí slov popisující čas.
Naučme se pár z nich:
tenpo
čas, okamžik, situace
čas, okamžik, situace
sike
kulatý, opakující, roční; kruh, koule
kulatý, opakující, roční; kruh, koule
mun
měsíc, vesmírné těleso
měsíc, vesmírné těleso
suno
slunce, světlo; zářivý
slunce, světlo; zářivý
sin
nový, čerstvý; znovu
nový, čerstvý; znovu
poka
bok, blízkost; poblíž
bok, blízkost; poblíž
Už umíte mluvit o místě v prostoru. Místo v čase je velmi podobné:
lon tenpo kama
v nadcházejícím čase, v budoucnosti
v nadcházejícím čase, v budoucnosti
lon tenpo pini
v ukončeném čase, v minulosti
v ukončeném čase, v minulosti
lon tenpo ni
v tento čas
v tento čas
soweli lili mi o kama suli lon tenpo kama!
Ať moje kočička v budoucnu vyroste!
soweli lili mi o kama suli lon tenpo kama!
Ať moje kočička v budoucnu vyroste!
ma Loma li ma suli lon tenpo weka.
Řím byla velká říše v dávném čase.
ma Loma li ma suli lon tenpo weka.
Řím byla velká říše v dávném čase.
Čas často slouží něco jako “prostředí” a “kontext” pro zbytek promluvy. Často takový kontext dáváme na začátek věty, jako já zrovna teď! Toki pona má slovo, které s tímto pomáhá:
la
co se týče ..., když už jsme u ..., když ..., pokud ...
co se týče ..., když už jsme u ..., když ..., pokud ...
ken la
možná ...
možná ...
open la
na začátek, ...
na začátek, ...
lipu la
co se týče té knihy, ...
co se týče té knihy, ...
tenpo la
někdy, ...
někdy, ...
tenpo pini la
v minulosti, ...
v minulosti, ...
tenpo suno kama la
další den, ...; zítra, ...
další den, ...; zítra, ...
sin la mi wile toki e ni:
Opět chci zdůraznit, že...
sin la mi wile toki e ni:
Opět chci zdůraznit, že...
mi pali e ni lon tenpo kama poka.
Budu na tom pracovat už brzy.
mi pali e ni lon tenpo kama poka.
Budu na tom pracovat už brzy.
la může také být mezi dvěma větami a tím je spojovat do jedné. První věta slouží jako podmínka ‘když …’, a druhá jako výsledek: ‘tak …’.
suno li pini.
Slunce zapadá.
Slunce zapadá.
mi lape.
Spím.
Spím.
suno li pini la, mi lape.
Když zapadá slunce, tak spím.
suno li pini la, mi lape.
Když zapadá slunce, tak spím.