lekce 27: barvy

Promluvme si o barvách!

V sitelen poně vypadá mnoho slov pro barvy jako složeniny: skládají se z trojúhelníku z 󱤞 kule a dalšího slova, jako 󱤂 ala, 󱥰 uta, 󱥤 suno, 󱤗 kasi. V sitelen poně je také mnoho dalších složenin: 󱤶 moku, 󱥉 pali, 󱤙 kepeken mají 󱤭 luka a 󱤕 kalama, 󱥌 pana, 󱥡 sona, 󱥬 toki používají tři čárky, kterým říkáme ‘emitory’ čili ‘vyzařovače’. Klobouk dolů, jestli jste si toho už předtím všiml*a!

Slova pro barvy samozřejmě označují celé škály barev, nejen ty, které tu byly zmíněny. 󱤣 laso je obzvlášť zajímavé: v toki poně jsou zelená a modrá jen odstíny stejné barvy, jako v japonštině, vietnamštině, zulu a mnoho dalších jazycích. Tyhle dvě věty spolu dávají smysl v toki poně, ale ne v češtině:

Jsou barvy potřeba?

Stejně jako pohlaví, v toki poně jsou barvy používany méně běžně než byste čekal*a. V přirozených jazycích slouží barvy často jako jednoduché zkratky pro něco mnohem specifičtějšího: bílá lež, černý trh, růžová budoucnost. Toki pona nemá ráda zkratky, které nejdou hned k pointě:

Je velký rozdíl mezi bílým domem a Bílým domem:

Zminuji to až teď, protože barvy jsou nejzřemější příklad, ale vlastně to platí pro jakoukoliv frázi! Než použijete přídavné jméno, je často užitečné se pozastavit a promyslet si: přidávají tahle přídavná jména tu důležitou částo toho, o čem chcete mluvit, nebo jsou to jen zkratky pro něco jiného?